Národní obrození pro vás možná byla jen nudná kapitola dějepisu na škole. Ve skutečnosti to byla ale úžasná událost, díky které se podařilo zachránit češtinu.
Národní obrození začínalo na konci 18. století úsilím o emancipaci českého národa. Roku 1781 Josef II. zrušil nevolnictví, díky čemuž se poddaní mohli stěhovat, brát, dávat děti do škol a do učení bez souhlasu vrchnosti. Do poněmčených škol přicházejí lidé z česky mluvícího venkova, z nich se stávají čeští dělníci, podnikatelé – česká inteligence.
Národní obrození
1.úkol národního obrození – vytvořit mluvnici češtiny a slovníky.
Josef Dobrovský (národní obrozenec a kněz). Sestavil německo-český slovník. Sepsal českou mluvnici. Nevěřil ale v budoucnost češtiny.
2.úkol národního obrození – naučit česky inteligenci a lid spisovnou češtinou.
Václav Matěj Kramerius vydával české knihy a 1. české noviny roku 1789 – Krameriovy C. K. vlastenecké noviny
Divadlo
Václav Thám – herec a autor i překladatel divadelních her. Napsal hry: Vlasta a Šárka a Břetislav a Jitka
Stavovské divadlo v Praze – založeno roku 1781, ale česky se zpočátku hrálo jen odpoledne.
Divadlo Bouda – dřevěné české divadlo, na Václavské náměstí
Národní obrození po roce 1815
V této době – české vlastenecké spolky, kde se mluvilo česky.
1) Josef Jungmann už věřil v budoucnost češtiny. Razil zásadu: Čech by měl mluvit a číst česky.
Sepsal Česko – německý slovník a v něm – rozšířená slovní zásoba:
a) vymýšlel: linout se, ohromný, úsvit, chmura,
b) oživení starých slov z 16. století (vozataj)
c) přejímání ze slovanských jazyků, z polštiny kopretina, z ruštiny bol, dolina, plod
Puristé byli učenci, kteří se snažili očistit češtinu od německých slov. Byli občas neznalí jazyka. Například vymysleli nosočistoplenka = kapesník.
2) Bratři Preslové vytvářeli odborné názvosloví
a) v botanice: violka vonná
b) v chemii: koncovky kysličníků (-ný, -natý, -itý, -ičitý…)
c) názvy prvků končících na -ík: hořčík, uhlík, vodík, sodík, vápník (neujal se ďasík – fosfor).
3) Historik František Palacký napsal Dějiny národů v Čechách a v Moravě.
4) Mezi nejslavnější básníky patřil František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní českých, Ohlas písní ruských
5) V roce 1818 bylo založeno Národní muzeum (zásluha – František Palacký + hrabě Šternberk)
