Průřez historií Václavského náměstí

Václavské náměstí je tradičním a oblíbeným místem pro trhy, demonstrace a různé kulturní události. Přezdíváno mu bývá také „Koňský trh“ a rozhodně se může pochlubit bohatou historií. Náměstí měří úctyhodných 682 metrů a disponuje šířkou 60 metrů. Jak si může povšimnout každý pozornější návštěvník, vede od historické budovy Národního muzea až k hranici Starého Města.

Koňský trh byl založen roku 1348 Karlem IV., a to společně s celým Novým Městem pražským, které skýtalo mnoho otevřených prostorů sloužících k trhům a reprezentaci státu. Náměstí si po dlouhá léta udržovalo stejnou podobu, jen na místě dnešního Národního muzea stávala tzv. Koňská brána, která byla zbořena roku 1875 společně s pražskými hradbami.

K výraznějším změnám Koňského trhu došlo až v dějinách moderních. Ve druhé polovině 19. století bylo místo vydlážděno, roku 1913 došlo k odhalení slavné sochy svatého Václava, patrona českých zemí.  28. října 1918 pak byla před sochou sv. Václava čtena proklamace o vyhlášení nezávislého demokratického Československa. Údělu čtenáře se tenkráte ujal český spisovatel a prozaik, Alois Jirásek.

Mnoho událostí, které Václavské náměstí zažilo, je spojeno i s druhou světovou válkou. Ne však příliš pochvalně.  Nacisté místo využívali k masovým demonstracím, v roce 1945 pak bylo například během Pražského povstání zničeno několik historicky cenných budov, na jejichž místě dnes najdeme pouze domy obchodního charakteru. Zmínit bezesporu musíme i upálení Jana Palacha ze dne 16. ledna 1969, smrt studenta, jež tímto činem vystoupil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Do roku 1980 byl na Václavském náměstí zcela funkční i tramvajový provoz, ten byl však posléze ukončen a nahrazen středovým pásem květin. Po těchto událostech se stalo Václavské náměstí běžným cílem nikoli občanů Prahy, nýbrž zejména turistů. Ti zde najdou zvláště mnoho obchodů se suvenýry, luxusnějšími oděvy či šperky. Nechybí ani vyhlášené restaurace, kavárny a noční podniky.